Odpoledne s paní Zdeňkou

Setkala jsem se s paní Zdeňkou, abych se dozvěděla něco víc o životě paní, která se stala jednou z IRONING LADIES. Seděli jsme u domku se zahradou a s výhledem do lesa, popíjeli kávu a já před sebou viděla ženu plnou vitality, s živýma očima a milým úsměvem. Ve tváři má vepsaný celý život. Kolem nás nadšeně běhá pes Iggy a šlape po rozkvetlých sedmikráskách. A paní Zdeňka vypráví.

„O konkursu Ironing Ladies jsem se dozvěděla z inzerátu a po prvních dvou větách prezentace jsem věděla, že je to pro mě. Nadchl mě nápad i myšlenka. Že dva mladí kluci vymyslí projekt pro ženy, které nemají na trhu práce příliš velké šance. Jsem s nimi od samého začátku a jsem moc ráda za tu příležitost“, říká hned na úvod paní Zdeňka. Mohla by být stejně tak filmovou hvězdou, kdyby v minulosti nebyla učitelkou na střední škole. „S aprobací český jazyk, němčina, ruština a tělocvik, k tomu jsem si užila víc než dost. Učila jsem celý život. Tu práci jsem milovala. V tělocviku jsem nikoho nešetřila, já sama jsem od pěti let dělala sportovní gymnastiku. Všechno, co jsem uměla, jsem chtěla předat dětem, “ říká a já jí to věřím do poslední slabiky. Přemýšlím o tom, že bych chtěla, aby byla mojí učitelkou nebo přítelkyní.

„Ve dvou zakázkách vyžehlím až 25 kg prádla a bezpočet košil, halenek a kalhot. Košile žehlím nejraději, je to moje specialita. Nejprve vyžehlím z rubu zapínání košile a všechny švy. Pokračuji límečkem, manžetami a rukávy, které žehlím přes rukávník. Na vyžehlených zádech se pak pozná, kdo žehlit umí a kdo ne. I Honzík je spokojený ( pozn. autora Jan Roháč – jeden ze zakladatelů IRONING LADIES). Nedávno jsem viděla u Krause muže, který vyhrál soutěž v žehlení, a říkala jsem si, že ten chlap snad nikdy nežehlil.“ A já raději nemyslím na svou zmačkanou bílou košili, kterou mám právě na sobě.

Od žehlení je to už jen kousek k povídání o životě. Zdeňka vychovala sama dceru a při poslouchání jejího příběhu poznávám, že život se s ní nijak nemazlil. Přesto vypadá šťastně. „ Jsem šťastná,“ potvrzuje můj dojem,“ Vychovala jsem dceru, mám úžasnou vnučku a skvělého zetě. Na stáří jsem potkala lásku. Muže, kterého jsem si vysnila, který je mi oporou a přítelem na cestě životem. Jsem v důchodu, pracuji na zahradě, hlídám vnučku, zkrátka pořád je co dělat. Na stáří není nic špatného. Užívám si každý den.“

S paní Zdeňkou si popovídala Chanka

There are no comments yet, but you can be the first